Jenn a Vogue

1. února 2009 v 20:09 | Kája28 |  covers a časopisy
Článek ve Vogue, jejíž fotky se moc povedly! co myslíte?? Článek se jmenuje hlavní čas.


"to, co udělala Angelina bylo trapné"
Hlavní čas
S dvěma novými rolemi a tělem, které neodejde, Jennifer Aniston znovu objevuje, co znamená být čtyřicetiletá žena v Hollywoodu.

By Jonathan Van Meter. Photographed by Craig McDean.


Tady přichází, ve vybledlých džínových kraťasech a topu. Byla tu někdy nenucenější hvězda? Nestoudnější dívka z Jižní Kalifornie? Stojím uprostřed prachu a chaosu - rachotících kladiv, bzučících pil - uprostřed masivního stavebního projektu, kterým je nový rozlehlý dům Jennifer Anistonové v Beverly Hills. Je poledne v pozdním září a Jennifer si probírá cestu skrz staveniště. Zatímco míří ke mně, vypadá klidně - téměř vzdorně - tak jako vždycky. Dlouhé, sluncem sežehlé vlasy. Odškrtnuto. Opálené, jógou vycvičené, tělo. Odškrtnuto. Prstýnky na prstech u nohou a hippiesácké korálky. Odškrtnuto. Žádná náladovost filmové hvězdy, žádné čerstvé tetování nejsou potřeba, aby dokázala jak nepředvídatelná je. Když jsem před pár minutami přijel, velký, laskavý muž z ochranky mi pomohl zaparkovat auto mezi všechny ty stavební vozidla a potom mě vzal to kanceláře, kde se muž jménem Phil sám představil jako Anistonin "správce nemovitého vlastnictví". Elegantní chlapík s britským přízvukem je pozůstatek z jejího jen mírně vznešenějšího života s Bradem Pittem, když vlastnili normandské sídlo o rozměru 12 000 čtverečních stop nedaleko odsud, a velký dům v Santa Barbaře. "On je velmi…prostě Phil," říká Anistonová se smíchem. Na vteřinu se zastaví a, jak to často dělává, nahlas znovu přemýšlí. "Možná jsme nezmínila, že mám správce nemovitosti." A potom: "Je spíš jako majordomus."
Zatímco jsem užaslý, snažím se si vnímat rozsah tohoto neobvyklého domu; všech 10 000 čtverečních stop je na jednom podlaží, a všechno je překvapivých rozměrů - pokoje, dveře, dokonce i kliky u dveří jsou větší, než byste čekali, obzvlášť pro tak malou osobu, která tu bude brzy úplně sama bydlet. Zatímco děláme prohlídku, Jennifer poukazuje na koupelnu, která vypadá jako by byla určena pro Wilta Chamberlaina (americký basketbalista, pozn.). Kliky na dveřích od její pracovny jsou ohromné bronzové ruce v pozici "mudras hands" z Thajska. "Vím, že postavení těch prstů něco znamená," říká, "a měla bych vědět co to he, ale v podstatě mají odvrátit zlé duchy." Potom mě vede fantasticky rozlehlou chodbou k předním dveřím - gigantické dvojité tabule z bronzu. "Tohle je věc ze všeho nejlepší tady," říká. "Podívejte na jejich velikost! Jsou obrovské! A miluju tohle kukátko s Čarodějem ze země Oz." Otevře ty malé dveře, nakoukne skrz ně, a řekne Munchkinovo hlasem "Ne, ona se s vámi neuvidí!" a potom jimi potichu křápne.
Dům byl navrhnut v roce 1970 architektem Halem Levitem, nejznámějším pro hotel Riviera v Las Vegas. Když ho Jennifer před pár lety koupila, byl uprostřed přestavby, která byla téměř dokončena. Ale bližší inspekce objevila problémy v konstrukci, takže Jennifer všechno zbourala a začala od znova. Co si myslela, že bude čtyřměsíční projekt, se změnilo na skoro dvouletou cestu. Zdá se, jako když každou minutu z toho miluje. Partner v její produkční firmě, Kristin Hahn, říká, "Není vystrašená. Je jako stavební mistr. Dohlíží na každičké rozhodnutí." Dům sám okamžitě nabízel dekor, ten, na který si Jennifer najmula návrháře interiérů Stephena Shadleyho, aby jí ho pomohl zrealizovat a popisuje ho jako "obloženou mísu": havajský styl se střetává s balským. "Chtěla jsem, aby vzbuzoval pocit, že když vejdete dovnitř, můžete si dát nohy nahoru a být nerušený. Ale také jsem chtěla, aby působil…sexy." Přimhouří oči a pohodí vlasy pro komický efekt. "Tohle je sexy dům!" Vskutku je: Jsou tu akry travertinu a brazilského dřeva. Japonská vana, obrovský vnitřní a venkovní krb a venku, mimo to ohromné patro, které se táhne celou cestu až k Pacifiku, elegantní, na zakázku vyrobený bazén s vodopádem padajícím po celé délce. Všechny veřejné místnosti v domě mají skleněné úseky, které mizí v kamenné zdi a celé místo mění na zimní zahradu. Když zažertuji, že je to "Jenin balský dům zábavy," ona mi říká, že její přátelé mu říkají "JA lázně."
Je těžké nemyslet si, že tento dům je pro Jennifer nová stránka, symbol jasnější, zářivější budoucnosti, vymetená od duchů. Doslova si pro sebe buduje nový život. Ale jsou věci, které se na Jennifer nikdy nezmění. "Asi deset aut mě sem dneska pronásledovalo," říká s ne úplně vlídnou odevzdaností, zatímco si přitahujeme židle do provizorní zasedací místnosti, abychom snědli oběd, který připravil její osobní kuchař a doručil nám ho asistent. "A já na to, Opravdu? V tuto dobu? Dnes mě v podstatě uvidíte jet do kanceláře a z kanceláře. Nakonec, za tuhle fotku si koupíte co? Oběd? Krabičku cigaret? Možná ani to už ne." Je to vtip, samozřejmě, trochu předstíraný pokory. Nebo snad je to zbožné přání. Protože, pokud něco, tak fotky "Jen", jak jí bulváry rády nazývají, teď stojí víc než kdy jindy. Tato Jennifer po Bradu Pittovi je jedna z největších hvězd bulvárů a její image hýbe mnoha magazíny. Z části protože si dala dvouroční pauzu od filmů, byla v poslední době téměř pořád označována bulvárem za ženu, která randí s mladšími muži a tráví dny válením se u bazénu v Cabo.
Woody Allen nedávno v jednom interview řekl, že "přemýšlivý lidé neberou bulvár vážně. Jsou v podstatě formou zábavy." Jennifer tohle ví, ale stále je to pro ni jako trn v patě. "V podstatě sledujete můj život," říká, zatímco jíme šopský salát. "Odehrává se před vámi. A já ho můžu chránit a snažit se kontrolovat věci jen do určité míry. Myslím, že teď trochu pouštím otěže a říkám, 'Je to tak jak to je.' Ale pro mě je to víc než jen holka z bulváru. Tahle věc s "Chudákem osamělou Jen" , tenhle názor, že mám takové neštěstí v lásce? Ve skutečnosti mi přijde, že jsem měla neuvěřitelné štěstí v lásce. Jen protože v tomhle období nemá můj život tradiční konstrukci - manžel, dvě děti a dům v Connecticutu - je moje. Je to můj pojem. A jestli se vám nelíbí, jak to vypadá, potom se přestaňte dívat! Protože mně je dobře. Nepřijde mi, že bych měla být někde jinde nebo někde, kde nejsem. Jsem přesně tam, kde mám být."
Naštěstí pro Jennifer má dva překvapivě zábavné filmy, které mají premiéru jeden za druhým - jeden na Druhý svátek vánoční a ten další brzy v únoru - měl bych změnit konverzaci, když každému připomenu jak báječně zábavná, dojemná a přirozená dokáže na plátně být. První, Marley a já, je ten lepší film - a snad i ten důležitější. Jennifer hraje spolu s Owenem Wilsonem, a oba odvádějí jednu ze svých nejlepších prací - Wilson je opravdové zjevení. (Jak říká Jennifer, "Vše, čím za poslední rok prošel, opravdu vedlo k nádhernému výkonu. V tomto filmu má úspěch.") Snad protože oba mají napjatý hippiesácký dojem, je půvabné sledovat jejich chemii. "Jsou tak okouzlující," říká David Frankel, který posledně natočil 'Ďábel nosí Pradu, "a to bylo jasné od první chvíle, kdy jsem je viděl spolu." Pokud jste nějak propásli to pozdvižení kolem bestselleru Marley a já, je to vzpomínka založená na novinářských sloupcích Johna Grogana o vztahu jeho rodiny s neurotickým psem, ve skutečnosti "nejhorším psem na světě." Hrát spolu se zvířetem je vždycky riskantní záležitost, ale každý z toho vyváznul s neporušenou důstojností.
Film začíná, když si pár pořizuje Marleyho jako štěňátko a končí, když pes umírá, rámec příběhu, který dovoluje tvůrcům zkoumat manželství v průběhu jejich života s mazlíčkem, zatímco si oba budují kariéru, mají tři děti, dělají kompromisy a dotknou se středního věku. Frankelovi nabídlo Anistonovou studio. "Byl jsem nervózní, když jsem se s ní měl setkat, upřímně, protože její postava musí zestárnout z 22 let na 40 a Jennifer je skoro 40, a to je docela rozpětí," říká. "Ale ona sešla ze schodů a všechna moje obava odlétla oknem. Do pěti minut jsem řekl, 'Je to vaše, pokud do toho chcete jít.'" Film je místy velmi vtipný, ale milovníci psů pozor: Jsou tam i bolestné scény. Na promítání, které jsem absolvoval v Los Angeles, bylo asi 20 lidí a většina z nich poslední půhodinu otevřeně vzlykala. Ale ve filmu je také mnoho jemně vylíčených momentů, ve kterých Anistonová důvěryhodně vede obrazovku, ne více, než když její postava zjišťuje, že potratila. Jak říká Frankel, "Nemusí nic říkat. Všechen žal toho momentu, který by cítila každá žena, která tím projde, je zvětšený, když sledujete Jen a víte jak moc chce rodinu a děti. Moje žena řekla, že je to nejtesklivější film, který kdy viděla. Je to o věcech, které jsme v životě chtěli, ale nedostali jsme je, ale stále ještě máme chuť radovat se z toho, co máme. Myslím, že tohle se vztahuje k Jen. Myslím, že má více než přirozený podíl štěstí a úspěchu a ještě myslím, že důvod proč nás její vlastní příběh zaujímá je, že je v ní velmi dosažitelná touha
po něčem dalším, něčem důvěrnějším, něčem trvalým."

Jennifer se brání jakýmkoli porovnáním s jejím životem, obzvlášť, když dojde na děti. (Když se jí na ně bez obalu zeptám, očividně vypadá rozzlobeně. "Už jsem to řekla několikrát: Budu mít děti. Prostě to vím.") Ale mluvení o filmu vnáší světlo do vztahu s jejími rodiči. Když se zmíním, že je velmi dobrá v portrétování hašteření a hádek filmových dvojic, řekne, "To je vtipné. Úplně napodobuji mámu. Ta žena, když se naštvala, byla děsivá. Nevím, jestli jsem se v životě opravdu rozčílila. Tohle mi říkal celé roky psychiatr: Musíte se rozčílit! Já myslím, že hněv je hnusný. Myslím, že je způsob jak mít vztek a mluvit o tom." Proslule odcizené více než deset let, Jennifer a její matka jsou uprostřed pomalého, opatrného usmíření, které začalo po rozvodu s Pittem. "Změnila se," říká Anistonová. "S věkem zeskromněla. Zamilovala se. V 73 letech. Říkám, Ne, ne, ne, ne, ne! Nechci slyšet, jak skvělý ten sex je!" Zacpe si uši. "Chápu, chápu, chápu, chápu to!" (Když se zeptám na jejího otce, seriálového herce Johna Aniston, řekne, "On je Topanga Canyon, stále v Tak jde čas - můj bělovlasý tatínek, šikovný, skvělý muž, to on je. Pořád mě žádá, abych něco udělala pro řeckou komunitu.")
Anistoniny pocity o jejím dalším novém filmu, On tě prostě až tak nežere, jsou - jak to říct? - trochu komplikovanější. Režírován Kenem Kwapisem, který natočil několik epizod seriálu The Office a nejnověji Sesterstvo putovních kalhot, film je natočen podle notoricky nemilosrdnou knihu "jak na", napsanou Gregem Behrendtem a Liz Tuccillo a obsahuje plné hvězdné obsazení, které zahrnuje Jennifer Connelly, Ben Affleck, Scarlett Johansson, Drew Barrymore, Justin Long, Ginnifer Goodwin, a Bradley Cooper. Původní materiál sám by mohl velmi lehce spadat po hollywoodskou šlichtu, ale protože byl vyvinut Flower Films Barrymorové, scénář a výkony vyzdvihují film k něčemu neobvyklému: výstřední romantickou komedii s dobrým spádem (více méně), která má co říct o tom jak a proč se muži a ženy chovají ve vztazích. Je to, podle jiných slov, film o ?myšlenkových hrách?.
Anistonová a Affleck hrají pár, který spolu žil sedm let a jsou na plátně tak přirození, že se přistihnete jak přemýšlíte: Nebyli někdy pár? Ve skutečnosti se sotva znali, než začali pracovat na tomto projektu. Affleck, který nehrál ve filmu dva roky, mi říkal, že "umíral touhou být opět hercem" a skočil po šanci pracovat s Jennifer. "Vždycky mě oněmí svou extrémní chytrostí, laskavostí a vtipem - a její talent je evidentní všem, " řekl. "Jejich chemie mi přijde skoro magická," říká Kwapis. "Je to jedna z tajných zbraní filmu." Jedna z jejich scén - ve které Anistonová zásadně žádá Afflecka, aby si ji vzal, nebo je konec - je ve filmu chvíle složitého citového obratu. "Když si uvědomí, že si ji nevezme, bolest kterou vyjadřuje - bože, já nevím. Je to jeden z těch momentů, kde cokoli provádí jako herečka, není to show," říká Kwapis. V tu chvíli si uvědomíte, že ten film neděláme pro nic za nic." Její spoluúčinkující a producentka Drew Barrymore uznává, že Jennifer není před kamerou moc, ale hraje zásadní, nekomediální roli - "Je to jakási zajímavá řada emocí, kterou musí jedna postava mít," říká Barrymorová, "ale ona to zabalila všechno do jedné."
Když řeknu Jennifer, že jsem si ten film vážně užil, vyjádří opravdové překvapení. "Vážně?" Rychle se zdá zjevné, že není nezbytné, že ten film nemá ráda; námět je to, co jí přivádí do rozpaků. "Líbil se mi můj příběh, ale..." Zajíkne se a říká zmateně. "Já nevím. Já nemám...ráda...holky...co fňukají...a naříkají...že...chtějí muže! Nikdy jsem neměla ráda Sex ve městě, kde se ženy cítí zplnomocněné jakmile najdou muže. To prostě není moje. Nevěřím tomu. Na lásce nemůžete nic kontrolovat. Někdo jednou řekl, Všechno, co na světě chcete, je přímo vně vaší zóny pohodlí. Vše co byste mohli náhodou mít!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miss*pandička x2009 ♥Sb♥ Miss*pandička x2009 ♥Sb♥ | Web | 1. února 2009 v 20:42 | Reagovat

mám se fajne...zrovna dělám rozcestníky..=)

2 Zuzi Zuzi | Web | 21. února 2009 v 14:38 | Reagovat

Prosím nekopíruj z mého webu. Napiš aspoň zdroj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama